O mediaci
Mediace patří mezi tzv. alternativní způsoby řešení sporů (Alternative Dispute Resolution, někdy též označováno zkratkou ADR). Jde o metodu, jež je souborem různých, zejména komunikačních technik. Fyzické nebo právnické osoby, které se sporují o to, co je mezi nimi po právu, se v jejím rámci obrátí na nezávislou a nestrannou třetí osobu, tzv. mediátora, aby jim zprostředkovala (pomohla) nalézt smírné řešení jejich sporu.
Mediátor nerozhoduje ani nesoudí. Jeho úkolem je zprostředkovat komunikaci mezi znesvářenými stranami, pomoci jim formulovat jejich zájmy a potřeby, a za pomoci odborných znalostí umožnit stranám sporu nalézt vzájemně přijatelné řešení, kterým bude spor odstraněn a napraven.
V případě soudního či rozhodčího řízení nezávislá třetí osoba (soudce nebo rozhodce) na podkladě podrobného zjištění a dokázání skutkových okolností případu vydává konkrétní rozhodnutí, kterým autoritativně určuje, jak jsou práva a povinnosti stran sporu uspořádány. Jde přitom o řešení, které je z pohledu soudce či rozhodce správným a zejména zákonným uspořádáním vztahů mezi stranami sporu, řešením, které je však jen výjimečně reflexí přání a oprávněných zájmů obou sporných stran. Proto bývá pravidlem, že na podkladě rozhodnutí přijatého v soudním nebo rozhodčím řízení je jedna ze stran s dosaženým výsledkem spokojená (je vítězem) a jedna strana odchází s pocitem rozhořčení, nespokojenosti a často i frustrace (je poraženým).
K základním charakteristikám mediace patří uplatnění efektu vítěz – vítěz (win—win). Je-li mediace úspěšná, obě strany sporu odcházejí s výsledkem – s dohodou, která plně respektuje jejich zájmy a potřeby a která je odrazem jejich požadavků, pro něž byl spor veden. Strany sporu se mohou rozejít s pocitem, že jejich přání byla vyslechnuta a byla jim věnována patřičná a nutná pozornost. Odnášejí si dohodu, u níž se plně podílely na její tvorbě a obsahu. Odrazem jsou pak zachované mezilidské nebo obchodní vztahy.
Mediace v případě, je-li úspěšná, končí uzavřením tzv. mediační dohody, která mezi stranami ruší dosavadní sporná práva a nahrazuje je právy novými vycházejícími z obsahu mediační dohody. Tvůrci této dohody jsou vždy strany sporu, nikoli mediátor.
Mediační dohoda může být za použití zákonných postupů učiněna přímo vykonatelným (exekučním) titulem (tj. může být použita jako podklad pro exekuční řízení, aniž by muselo předcházet soudní nebo rozhodčí řízení).
Průběh mediace
Mediace je postavena na principu naprosté neformálnosti. Nejde o řízení, které by bylo svázáno přísnými procesními pravidly. V mediaci je způsob, jakým bude mediace probíhat, závislý pouze na stranách sporu a na profesních znalostech a odbornostech mediátora.
Mediační setkání mohou probíhat za účasti všech stran sporu, kdy úkolem mediátora je usměrňovat a řídit vzájemnou komunikaci stran při hledání vzájemně přijatelného a optimálního řešení jejich sporu.
Mediátor však může postupovat i cestou samostatných slyšení jednotlivých stran sporu, a to zejména za situace, kdy je nezbytné precizovat a vyjasňovat některé aspekty očekávání ve sporu, když tato očekávání by nebyla stranami sdělena, pokud by slyšení probíhalo za účasti všech.
Lze konstatovat, že průběh mediace závisí pouze na stranách sporu a jejich ochotě jednat, přičemž užití dílčích metod a mediačních technik aplikovaných při mediačních setkáních závisí pouze na odborných dovednostech a osobních zkušenostech mediátora.
Délka mediace
Délka mediačního jednání závisí především na stranách sporu a jejich ochotě komunikovat a hledat vzájemně přijatelné řešení. Mediace může trvat od cca 2 hodin až po několik dnů či týdnů (vše záleží též na složitosti sporu, časových možnostech stran sporu scházet se s mediátorem atd.).
Vždy však platí, že kterákoliv ze stran sporu (příp. i mediátor) může mediaci z vlastní vůle ukončit (např. překračuje-li již mediace časový rámec, který strana sporu byla ochotna mediaci poskytnout atd.).
Nadto si strany sporu mohou v dohodě o provedení mediace sjednat též maximální dobu, po kterou má mediace trvat a probíhat, a předem si tak stanovit časový rámec, který obě strany sporu považují z hlediska efektivnosti mediace za přiměřenou dobu pro jednání o možnosti smírného řešení jejich sporu.
Náklady mediace
Náklady mediace jsou tvořeny především hotovými výdaji stran sporu vynaloženými na setkání a odměnou mediátora.
Výši odměny mediátora si strany mohou s mediátorem dohodnout zcela volně v dohodě o provedení mediace. Výše odměny tak může být odvozena od hodnoty sporu, od finančních a majetkových možností stran sporu apod.
V případě, pokud je první setkání s mediátorem nařízeno soudem (který za tím účelem přeruší vedené řízení), činí odměna mediátora za toto první setkání v max. rozsahu 3 hodin částku 400,- Kč/hod. Je však třeba zdůraznit, že tato odměna stanovená vyhláškou je odměnou pouze za toto první setkání. Odměnu mediátora za mediaci samotnou si i v tomto případě musí strany s mediátorem dohodnout ve smlouvě o provedení mediace.
Bude obvyklé, že náklady spojené s mediací si strany sporu rozdělí rovným dílem. I v tomto ohledu se však strany sporu mohou dohodnout jinak.
